ÍRÁN 2007 - Památky Íránu

Základní info

Oficiální název: Islámská republika Írán (mapa). Hlavní město: Teherán. Časové Pásmo: GMT + 2 h. Rozloha: 1 648 000 km2. Počet obyvatel: 68 000 000. Hustota zalidnění: 41 lidí na km2. Měna: Íránský rijál (IRR). HDP na osobu (v USD): 7 700. Úřední jazyk: Perština. Nejvyšší hora: Damavand - 5 671 m.n.m.

Doprava:Pro dopravu je rozhodně nejlepší autobusová doprava. V každém autobusu dostanete občerstvení +(džus,vodu,colu).Stejně jako v Turecku. Vlak je pomalejší, ale také pohodlný na větší vzdálenosti.Je klimatizovaný s lehátky. Kurs - oficiální 10 000 IR (íránské rijány) = 24 kč

Bankomaty: V Íránu nelze použít platební karty. Směnárny: jsou v každém větším městě. Pro výměnu peněz v bance, které bývají otevřeny jen dopoledne, nezapomeňte pas. Íránské riály mimo Írán nikdo chtít nebude.

Internet: 1 hodina/9000Rj = 21kč Telefon: V Íránu už funguje roaming T-mobile. O2(Eurotel)ani Vodafone nefungují.

Velvyslanectví České republiky v Íránu (Embassy of the Czech Republic).

Adr.: No. 199, Dr Lavasani Ave., Corner of Yas St., Tehran. Tel: 009821/22288149, 22288051, 22287552, 22288153. Fax: 009821/22802079.

E-mail: teheran@embassy.mzv.cz, czembassy@neda.net, www.mzv.cz/tehran.

Víza: Velvyslanectví v ČR: Na Zátorce 18, Praha 6 160 00 vydává se tranzitní vízum na 10 dní,ale my jsme dostali i turistické. (4 fotky na žádost,vyplněna na psacím stroji, cena je do 950 korun-platba je na účet až po schválení z Íránu.), vízum je ale možné v Iránu několikrát prodloužit, ženy musí mít na fotografii zahalenou hlavu !Jestli-že žádáte o tranzitní vízum,musíte mít před žádostí vízum následující země. Úřední hodiny:08.30 - 17.00 /Po-Pá/ Konzulární oddělení: 10.00 - 13.00 /Po-Pá/ Doba vyřízení je min.3 týdny. Odkaz na kvalitní íránské stránky - Persia

V Íránu se běžně smlouvá o cokoliv, včetně ceny taxi a hotelového pokoje. Pozor, v hovorové řeči se často používá pojem toman, což je 10 riálů. Ujistěte se, jestli cena, kterou jste dohodli je v riálech nebo v tomanech. Velké zelené bankovce o hodnotě 10 000r se hovorově říká "chomejní" (takže se dozvíte, že něco stojí třeba "6 chomejní"), i když portrét vůdce islámské revoluce najdete na úplně všech bankovkách. Porce chelo kebabu nebo falafelu včetně Zam zamu (limonáda) přišla od 4.000 do 10.000 IRR. Chlebové placky 100 až 500 IRR.Oběd (kuře,zelenina,chleba,voda,cola 75 000IRR. Konvice čaje na 5.000 IRR, vodní dýmka taktéž.

GURBULAK - BAZARGAN (Turecko/ÍRÁN)

9.6.2007. Po dlouhé jízdě busem na íránské hranice, kde jsme čekali 4 hodiny, přijíždíme v 15 hodin.Naše batohy jsme ani neotevřeli,íránci po zjištěni,že jsme češi, nás všude pouštěli před ostatní dav lidí u odbaveni.Dostali jsme nějaké mapy do Iránu.Museli jsme čekat na ostatní z busu.V Iránu se večeří okolo 22 hodiny, byli jsme opět pozváni na večeři, což bylo dobře.V jedné jídelně u vstupu jsme museli říci co chceme k jídlu, dostali jsme žetony a teprve potom nás pustili do jídelny.Vše je napsané persky.Takže kluci nám vybrali.Do Teheránu jsme dojeli třetí den ráno.Další posun času o hodinu.Už v buse se o Nás rozhodovalo, ke komu pojedeme.Takže jsme museli zůstat v Teheránu.

TEHERÁN

10.6.2007. Náš hostitel byl mistr ve Wreslingu, takovej drobek přes 100 kg, ruce jako můj trup.Zavezl Nás do hotelu u něj v ulici, kde má známé.Zaplatili jsme za to, že tam budeme od rána do noci.Náš hostitel se jmenuje Akbar.S ním jsme hned zašli koupit lístky na vlak do Esfahánu.Potom z hotelu zavolali Akbarovi, když jsme si odpočinuli a vyrazili jsme do města.Samozřejmě jsme všude jezdili taxíkem.Nikde jsme nic neplatili, byli jsme hosté Akbara.Taxi v Iránu stoji asi na 40 km - 2US dolary.Šli jsme do velkého bazaru, tam ochutnali mrkvový džus se žlutou zmrzlinou.

Já ho nechal nenápadně u jedné tel. budky.Fuj.Potom jsme jeli omrknout muzea.Jedno muzeum bylo zavřené, my si vydechli, že tam nemusíme, ale druhému jsme se nevyhnuli.Byli jsme v Iránském Národním Muzeu Etnologie.Ještě, že tam byla klima.Dále jsme navštívili Iránsky národní poklad pod jednou bankou v podzemí.Prošli jsme několika kontrolami, vše jsme museli odložit nahoře, prošli širokým trezorem do veliké místnosti.Obrovské trůny ze zlata, diamantu, mečů, šavlí, náhrdelníku, medaile od šáhů, vše ze zlata a briliantů a všeljakých drahých kamenů, např. závěs z malých 6000 perliček,atd.To jsme čučeli oči lezli z důlků.Dostali jsme průvodce v Angličtině.Potom jsme jeli na oběd.Tam Akbara opětvšichni znali.Jejich hospody jsou podobné našim čajovnám.

Veliké desky pokryté koberci vyvýšené, kam se smělo bez bot.Tam jsme dostali takového jídla a hlavně jak připraveného, to jsme opět mrkali.Nemohli jsme to ani sníst.Potom jsme v přední časti hospůdky kouřili vodní dýmky, já se kuckal.A popíjeli čaj s cukrem kterej se dává do pusy a přes kousky cukru se procedí čaj.Mají drcenej na kousky.Přesunuli jsme se zažívat do hotelu.Už v půl desáté večer telefon na pokoj.Akbar přijel s bráchou, máme jet někam na večeři.Přijeli na motorkách.To byla jízda nočním Teheránem.V jídelně jsme dostali celé kuře se zeleninou, placky, sálat podobnej našemu pochoutkáči, jen byl s jogurtem.My byli plný ještě od oběda a Akbar už do Nás cpal další jídlo.Byl jsem celej zpocenej.Už jsem nemohl ani sousto.Ćekali jsme kdy se ta všechna jídla ozvou a bude nějakej průjem.Potom Nás odvezli na motorkách i s batohy na vlak.nádraží.Tam je to horši než na letišti.Odbavovací hala, všude policie, kde jsme se museli hlásit.

Vlak byl v pohodě.Klimatizace v kupé, měli jsme lehátka.Jeli jsme od 23:15 do sedmé hodiny rána.Ještě na nádraží v Teheránu Nám Akbar nakoupil celou tašku oplatek, čokolád, džusy.Cestou jsme jeli se dvěma íránci co se neustale vyptávali na vše v ČR.Náš hrubý produkt, nezaměstnanost, ceny domu, atd.Mysleli jsme si jestli nejsou od tajné policie.Ta je zde všude.Ale problém nastal, když došlo na tenký led.Ptali se nás jestli jsme věřící.Oni sami se nemodlí a nemají korále na šňůrce v ruce, ale veří v boha na nebi.Já jim rovnou řekl, že bůh není.Jsem Nevěřící pes.To bylo dlouhé téma na několik hodin.Nejvíce jsem je dostal, když jsem řekl, že na nebi není bůh, ale jendružice.Ještě když jsme šli s Martinem spát, oni tam debatovali.

ESFAHÁN

11.6.2007.Ráno jsme u vlak.nádraží je MHD bus zastávka vedle hlavní budovy. Lístek stojí 500Ir = 60 haléřů.Jeli jsme k blíže městu.Ale potom jsme museli ještě jet taxíkem do centra.Odvezl Nás až do centra kam jsem chtěl za 20 000Ir = 2USD.Ulice Chahár Bagh Abbasi. Na této ulici jsou levné hotely, nalézá se přímo v centru města.Našli jsme hotel SHAD ubytovali (75 000Ir/osoba/noc) se a odpočívali. Okolo 10 hodiny jsme šli do města, najdeme jiný hotel kde umí anglicky a navíc se tam dají rezervovat lístky na bus do města Yazd.Tam jsme zjistili ,že mají větší a lepší pokoje s TV, lednici, klima.Okamžitě jsme šli zrušit předchozí hotel.Přestěhovali jsme se a vyrazili do města. Hotel:AMIR KABIR. Charbagh street.Tel:0098 3112227273.E-mail:mrziaee@hotmail.com.(60 000Ir/osoba/moc) Zkoušel jsem už 5 bankomatu různých bank.Není povolen výběr.Dnes jsem vyměnil 50 Eu a dostal 610 000 Ir.To je balík.Telefon mi zde nejde.Martinovi T-mobile funguje.

Eurotel a Vodafone nic.Z hotelu na největší náměstí Immam jedeme 20 minut.Zde je střed města.Na náměstí jsou turistické informace.Mapy zdarma.Při cestě si dáváme místní obrovské hamburgery a limonádu ZAM-ZAM.Okolo celého náměstí jsou kryté bazary.Bohužel Immámova mešita je pod lešením.Vstup 5000Ir.Popis je popsán níže.Vedle mešity navštívíme palác ALI QAPU. V paláci je zajímavý akustický sál v nejvyšším šestém poschodí.Z pátého poschodí je výhled na město a celé náměstí.Vstupné 5000Ir. Naproti paláci je další mešita Sheikh Lotfollah.Tato mešita nemá minarety.Večer jdeme k mostu přes řeku Zayandah.Nejhezčí most Pol - e - Si - o -Seh.(most 33 oblouků), sloužil v 17 století jako přehrada.Pod ním jsou čajovny a jídelna. Zde jsme obědvali s místními dělníky.Poté Nás pozvali na konvičku čaje mladí manželé.zde se scházejí mladí lidé, piknukují na břehu na travnatých mezích. Půjčují si labutí šlapadla a jezdí po řece.Po půlnoci se vracíme busem do hotelu vzdáleného asi 3km.

ESFAHÁN

12.6.2007. Vstáváme ráno ve 4:45.před hotelem sedneme do taxíku.Jedeme na terminál autobusu do města YAZD. Jedeme 300 km do Yazdu, kde má být velikej hrad.Bylo 28 stupňů v deset dopoledne už 40 stupňů.V buse bežela klima a tam bylo 18 stupňů.To jsou změny.Při promítáni na ambasádě v Čechách jsem viděl velikej hrad.Velvyslanec řekl ,že v Yazdu.Nevěděl jsem ,že velvyslanec netuší kde co je.Když jsme tam dojeli vzali jsme si taxi do centra.Už to byl problém, řidic neuměl anglicky.Nakonec nás odvezl do hotelu.Tam nám sdělili novinku, ve městě není žádný hrad, ale 85 km za městem ano.Uvěříme a rozhodneme si vzít taxi.Na 200km jsme platili 180 000Rj = 20 dolarů.Ale to ještě nás původní taxík zavolal taxi s klima.Jedeme do vesniceKhanranaq do pouště a to překvapení.

Nebyl tam žádnej hrad, ale staré napůl rozbořené město.Asi to je u nich hrad.Při zpáteční cestě do města Yazd se zastavujeme na kraji města u nové mešity. Výzdoba je pěkná.Potom nás taxikář vysadí na bus terminále.Odjíždíme zpět do Esfahánu v 15 hodin. Přijíždíme za tmy.Taxikem jedeme do hotelu.Ještě jdeme na Immámské náměstí kde je vše osvětlené, mešity, palác.Scházejí se zde íránské rodiny na piknik. takže je okolo Nás stále hlouček lidí.Většinou mladé dívky a kluci kteří si chtějí popovídat.Jdeme do internetové kavárny vedle hotelu.Internet je rychlej, volám domů přes SKYPE bez potíží. Hodina na netu stojí 9900Ir = 1USD.

13.6.2007.ESFAHÁN Ráno necháváme batohy v malé komoře u recepce. Navštívíme Páteční mešitu.Bohužel vnitří prostory sultána jsou zavřeny.Polední pauza. Procházíme bazarem, ve kterém hoří střecha.mezi davem lidí se proplétá požární vůz.Jedeme MHD busem k řece.Nalézáme most KHAJU z roku 1650.Četl jsem , že je nejhezčí ze všech mostů na řece.Pro Nás je nejhorší. Jdeme při řece k dalšímu mostu POL-e-Chubi.Je podobný slavnému mostu 33 oblouků.Navštívíme ještě Mádrasu šáhovi matky.Cttěli vstupné a může se pouze na malé nádvoří.Jedeme MHD asi 6 km od centra k Houpajícímu minaretu.Vstup 2000Ir.Dříve se mohlo do mešity.Dnes je uzavřena. Nahoru do minaretu smí pouze hlídač z pokladny.Chodí nahoru každou celou hodinu.Tuto show si nenechte ujít.Minaret na mešitě je malý pro jednu osobu a vysoký asi 6 m.Hlídač vleze dovnitř a přes malá okny jej obejme.Začne jim kývat až se rozezvoní zavěšený zvonek i na protějším minaretu. Vracíme se do centra k paláci Immam Hossein. Procházíme parkem Shahid Rájá II. zde je muzeum dekorativního umění.večer vyzvedneme batohy a jedeme na terminál taxíkem.Odjezd do města Shíraz je ve 22:30,lístek stojí 40 000Ir.

SHÍRÁZ

14.6.2007. Do města přijíždíme v 6 hodin ráno. Taxíkem hledáme levné hotely.Odvezl Nás do Park Hotelu.50 USD/noc.Jedeme do Shayan Hotel.Lotfali Khan Zand.street. Tel: +98007112228822.30 USD/2osoby/noc. Hotely v Shirazu.Obcházíme banky.V největší bance Nám sdělují, že jedinná možnost je poslat peníze z Čech do banky v Íránu.Ale to trvá min.týden.Voláme na českou ambasádu.velvyslanec je ochtný.Ale nechceme se vracet do Teheránu na ambasádu.Poradí ať vypadneme ze země. Což se nabízí jako nejlepší možnost.Rozhodujeme se co vše můžeme prodat na bazaru: stativ, telefon, můj malý foťák, dalekohled.Chceme zůstatv Shirazu dva dny.Jdeme koupit lístky na bus do města Zahedán. Lístek stojí 90 000Ir, dostáváme slevu na kartu ITIC.Platíme 60 000Ir/osoba. V centru města je stará Citadela. vstup 20 000Ir je pouze na nádvoří.Opravuje se.Procházíme se velikým bazarem zpět k hotelu.

15.6.2007. SHÍRÁZJdeme k hrobce nejslavnějšího básníka v Íránu, Háfíze. procházíme zahrady, zastavíme se v největším parku Azady. V pátek je v Íránu volno a proto jsou všichni z města v parku.V každém městě v Íránu jsou na ulici veřejné chladící boxy s pitnou vodou.Nestihli jsme navštívit Persepolis a hrobky králů, ale tam jsem byl již před 7 lety. odjíždíme autobusem v 15 hodin.Teplota je 51°C venku, uvnitř autobusu 48°C.Po několika hodinách jízdy je teplota uvnitř pouhých 18°C.Vždy pouštějí klimatizaci na plný výkon.

ZAHEDÁN

16.6.2007. Do města přijíždíme druhý den ráno v půl osmé.terminál není jako dříve ve městě.Úplně nový je postaven na okraji města. Jakmile vystoupíme předák taxikářů nám nabízí odvoz za 10USD/osoba na hranice.Musíme čekat na příjezd dalších autobusů.Jakmile bude taxík plný, můžeme jet.Čekáme dvě hodiny.Zatím máme nabídku na dalekohled 700 000Ir.Ale my potřebujeme dolary.Íránské peníze nikde nechtějí.Takže obchod se neuzavře. Po zaplacení taxy na hranice je naše hotovost 22 USD!!!!Vyjíždíme v 11 hodin.Sedím s Martinem v předu.Je Nás pět bez řidiče.Hned za městem dostane pokutu od policisty, 20 000 = 2USD za přeložené auto.Ještě nabereme benzín od kluků postávajících u silnice. Benzín je levnej 60 haléřů/litr, a přesto se prodává levněji u silnice. Vesnice Mirjaveh (pro hraniční přechod s Pákistánem) je 100 km a 2h od Zahedanu taxíkem. Cesta vede širokým údolím, kde po obou stranách jsou naprosto pusté, zoufalé, nehostinné skalnaté hřebeny. Vesnice Mirjaveh je od samotného hraničního přechodu ještě 15 km daleko!Po cestě je jedna vojenská kontrola.Nás si nevšímají. Na hraniční přechod Mirjaveh/Taftan přijíždíme ve 13 hodin.Pokračování cesty: Pákistán.

PAMÁTKY

TEHERÁN

Palác Golestan (www.golestanpalace.org, 9-15:30 kromě čt a ne) byl sídlem dynastií Qajarovců a Pahlaví. Jeho současná podoba je převážně z doby vlády šáha Nasser al-Dina (1848-1896). Ve 20. století byly bohužel některé budovy strhnuty, ale to, co se zachovalo stojí za návštěvu. Vnější výzdoba je extravagantně krásná a před palácem je stinný park. Veřejnosti je otevřeno několik částí paláce - do každé si musíte koupit u hlavního vchodu vstupenku zvlášť (každá 4000r) a v jednotlivé dny týdne jsou otevřeny jen některé z nich. Popisujeme je zleva doprava. Na prohlídku potřebujete cca 1-2h.

Takht-e Marmar Ivan (Mramorová trůnní síň) je dle očekávání šáhův trůn vyrobený z alabastru. V roce 1801 jej nechal vyrobit šáh Fath Ali známý svými 200 manželkami. Že to na něj bylo přece jenom trochu moc, je zřejmé z toho, že s nimi měl pouhých 170 potomků. V boční místnosti jsou zajímavé nástěnné malby. Khalvat-e Karim Khani (není nutné platit vstup, budove je otevřena ven) má jednu z nejhezších vnějších výzdob v celém paláci. Negar Khane (Galerie umění) je malá sbírka portrétů Qajarovských panovníků a výborné malby zachycující různé momenty běžného života v 19. století. Haze Khane (Sál s bazénkem) je hezká místnost - s bazénkem uprostřed.

Shams-Al Emarat je nejvyšší stavbou paláce, odkud se šáhové kochali pohledem na své poddané město. V místnostech zdobených obvyklými kachličkami a malinkými zrcadýlky je sbírka historických fotografií a darů jiných panovníků. Bazaar v Teheránu je ohromný a plný k prasknutí nakupujícími Teheránci. Z 10km krytých pasáží je ale jen několik hezky historicky působících a atmosféra i architektura se nevyrovná té v Esfahanu, Zanjanu nebo Tabrizu. Orientace je obtížná a najít uličku specializující se na zboží, které chcete, je vzhledem k rozměrům bazaaru těžké. Z mnoha mešit a jednoho kostela, které najdete v bazaaru, je výraznější jen mešita Imama Khomeiniho. U vstupu do bazaaru číhají nadhaněči do obchodů s koberci. Pokud rychle pochopí, že si opravdu nechcete domů odvézt třímetrový peršan, jsou dobrým zdrojem informací, kde a jak najít ta zajímavější místa. Vyhněte se dobám největšího frmolu kolem oběda a večer kolem 18h. Od čtvrtku odpoledne do soboty dopoledne je většina bazaaru zavřena.

Národním muzeu klenotů (ul. Ferdosi, 30 000r, 14-16:30, so-út, cena zahrnuje průvodce v AJ, NJ nebo FJ) uvidíte to, co jinde na světě není. Klenotnice perských šáhů byla pohádkově bohatá a není divu, že se kvůli tomuto bohatství vedly války. Mahmud Afghan v roce 1722 z vítězného tažení do Indie přivezl perské klenoty, ale nezůstaly tam na dlouho. V roce 1736 Nader Shah nejprve po dobrém a poté po zlém začal požadovat drahokamy zpět a díky svému válečnému umění je nakonec získal. Po jeho násilné smrti v roce 1747 byla část pokladnice rozprodána (slavný diamant Kuh-e Nur neboli Koh-i-nor získal britský král), ale to co zůstalo dodnes zachováno je stále mimořádně impresivní. Mezi exponáty je Paví trůn z roku 1798 s 26 733 drahokamy, Darya-ye Nur (Moře světla) - největší neopracovaný diamant na světě o váze 182 karátů, Zeměkoule z drahokamů vyrobená v roce 1869 z 51 366 drahokamů vážících 34kg a v neposlední řadě koruny posledních šáhů. Bezpečnostní opatření jsou přísná, nedotýkejte se ničeho. Národní muzeum (www.nationalmuseumofiran.com, ul. Si Tir, 60 000r, studenti polovinu, 9-17 út-ne) je plné vykopávek z různých období bohaté předislámské historie Persie, zejména z nalezišť v Persepoli a Shushi, kde byl nalezen Chamurabiho kodex (originál je v Paříži, kopie v Teheránu). Na prohlídku potřebujete cca 1h. Sousední Muzeum islámského období (platí zde vstupenka do Národního muzea, se kterým sdílí i otevírací doby) má zajímavé sbírky obsahující vyřezávané a vykládané dveře, miniatury, koberce, keramiku, kaligrafie, dřevořezby, mince apod. Popisky jsou také v AJ. Na prohlídku potřebujete cca 1h.

Muzeum moderního umění (Kargar Avenue, 3 000r, 9-18, v pátek 14-18) má stálé i přechodné výstavy moderních íránských a někdy i zahraničních malířů, fotografů a kaligrafů. Íránské výtvarné umění má velmi dobrou úroveň. Muzeum koberců (roh ul. Fatemi a Kargar Avenue, 30 000r, 9-17, út-ne) nemůže chybět. Přes 100 parádních kousků z posledních 500 let vás nadchne. Muzeum keramiky a skla (ul. Si Tir, 30 000r, 9-17 út-ne) je výborné, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že se v Íránu vyráběly a vyrábějí špičkového výroky tohoto druhu už 4000 let. Muzeum je umístěno v historickém sídle bohaté perské rodiny z období dynastie Qajarovců. Exponáty z celé země jsou dobře naranžovány a popsány v angličtině. Památník svobody (Azadi Monument) stojí na stejnojmenném náměstí (vlastně jen obrovská křižovatka) nedaleko západního autobusového nádraží. Se 45m výšky je nepřehlédnutelný a často vyobrazován jako symbol Teheránu, i když jej dal postavit v roce 1971 dnešní vládou odsuzovaný šáh Páhlaví Hrobka Imáma Chomejního. Poblíž dálnice v půli cesty mezi centrem a mezinárodním letištěm stojí obrovská stavba oslavující nejvýznamnější osobnost v moderních dějinách Íránu. Je to prakticky rozlehlá mešita se čtyřmi minarety vysokými 91 metrů (Chomejnímu bylo 91 let, když 4.7. 1989 zemřel). Na jeho pohřbu se sešlo 10 mil. lidí a kolem jeho hrobky se ve stejný den dodnes shromáždí několik set tisíc truchlících. Pokud jste zrovna v Teheránu, zajeďte sem, ale buďte připraveni na silný zážitek. I v ostatní dny k hrobce přijde i několik tisíc lidí. Až sem vede metro - stanice na trase č.1 se jmenuje Haram-e Motahar.

Sa´d Abad Muzeum (8:30-16, vstupné je zvlášť do každého muzea, ale lístky se prodávají u hlavního vchodu!) na severním konci Valiasr Avenue bývalo letní sídlo posledního šáha. Ve většině budov, umístěných ve stohektarové zahradě, jsou dnes různá muzea. Bílý palác (30 000r) je samotné šáhovo sídlo, jehož 54 místností je plných luxusního nábytku a dalších předmětů íránského i evropského původu. Zelený palác (Shahvand Palace, 30 000r) byl určen k přijímání hostů. Vnitřek je zdobený typickými perskými malými zrcadýlky. Další muzea jsou menší rozsahem i významem: Muzeum Abkarových miniatur, Bihzadovo muzeum (výstava děl malíře Bihzada), Muzeum etnologického výzkumu, Vojenské muzeum, Muzeum moderního umění (s nabýtkem a olejomalbami od 18. století do moderní doby) a Muzeum kaligrafie.

Niyavaran Palác (www.niyavaranpalace.com, náměstí Shahid Bahonar, Niyavaran Avenue, 9-17, vstupné je zvlášť do každého muzea, ale lístky se prodávají u hlavního vchodu) byl další šáhův palác a dnes jsou zde čtyři muzea. Z nich nejzajímavější jsou Sahebqerameh (Královská kancelář, 30 000r, zavřeno v soboru) a samotný Niyavaran Palác (30 000r) postavený ve funkcionalistickém stylu v 60. letech 20.století. V obou máte možnost poznat oficiální i soukromé prostory a život posledního perského šáha. Tochal Telecabin (Velenjak Telecabin, Velenjak Avenue, www.tochalcomplex.com) je lanovka vedoucí 7.5km na horu Tochal (3957m), ze které je výborný rozhled na Teherán a pusté hory severně od něj. Lanovka má několik zastávek. Do té poslední - Station 7 - je to 40min jízdy a zpáteční lístek stojí 50 000r. Na vrchol hory je to ale ještě 2h pěšky. Lanovku nemusíte využít vůbec nebo vystoupit/vystoupit v nižší stanici (a platit méně). V pátek jsou zde hordy Íránců, v sobotu a neděli zavřeno.

ESFAHAN

Vzestup města začal v 16. století za vlády Šáha Abbase I., který z něj udělal hlavní město. Během jeho vlády, která trvala až do roku 1629, vznikla v Esfahanu taková architektonická a umělecká díla, jimž rovna nenajdete jinde v Íránu (a možná ani nikde jinde v islámském světě). V roce 1722 město oblehla a dobyla afghánská armáda a přestože povraždila mnoho obyvatel, stavby zachovala. Zlatý věk města byl ale u konce a o několik let později bylo hlavní město Persie přesunuto do Shirazu.

Imámovo náměstí (Meydan-e Imam, Imam Square) s přilehlými stavbami a Velkým bazaarem patří bez přehánění mezi pár nejkrásnějších míst na světě. Nechal ho postavit Shah Abbas I. v době, kdy z Esfahanu učinil hlavní město Persie, tj. začal v roce 1602. S rozměry 512x163m patří mezi největší na světě (pro srovnání Václavské náměstí má přibližně 680x40m, tedy je skoro 4x menší). Kdysi se na něm hrálo pólo, které šáh se svými dvořany sledoval z verandy paláce Ali Qapu. Dnes je na náměstí trávník, na kterém večer piknikují íránské rodiny, květinové záhony a fontány. Jižní stranu téměř celou zabírá fantastická mešita Imam, na severní je vchod do Velkého bazaaru. Na západní straně je palác Ali Qapu a naproti němu mešita Sheikh Lotfollah. Kolem dokola jsou destíky obchodů v arkádách. Barvy staveb i celková atmosféra náměstí se v každou denní dobu liší. Přijďte nejen ve dne, ale také večer a v noci, kdy je vše krásně osvětleno.

Imámova mešita (Masjid-e Imam, 5 000r, 8-17, v létě do 19, v pátek dopoledne zavřeno) je nejkrásnější mešita v Íránu a možná i na světě. Shah Abbas I., který chtěl touto stavbou ukázat své bohatství a talent svých umělců, může být zcela spokojený. Mešita vyrostla v letech 1611-1629 a od té doby byla jen minimálně opravována a doplňována. Už vstupní portál vás ohromí svou výškou (30m), ladností a fantastickou výzdobou z modrých kachliček pokrytých ornamenty a kaligrafiemi. Spolu se stejně skvostnými minarety je to nádherný pohled. Hlavní nádvoří obklopují čtyři iwany, z nichž každý vede do vysokého dómu, opět nádherně zdobeného. Jižní iwan vás dovede do hlavní svatyně. Její strop je 36m vysoko, ale vnější stěny dosahují 51m. Prostor mezi stropem a střechou způsobuje opakovanou ozvěnu - najděte si sami to správné místo, odkud je nejlepší. Vědci naměřili 49 opakování ozvěny, ale jen 12 je prý slyšitelných lidským uchem. Místo s nejlepší akustikou označuje černý čtverec dlaždic uprostřed. Odtud také promlouval šáh. Po obou stranách hlavní svatyně jsou madrasy a menší nádvoří.

Mešita Sheikh Lotfollah (Masjid-e Sheikh Lotfollah, 5 000r, 8:30-16:30, v zimě do 19) je pojmenována po tchánovi Shaha Abbase I, libanonském učenci. Původně byla určena pro ženy šáhova harému a tak zcela neobvykle nemá ani minaret ani nádvoří. Také její barvy nejsou pro Esfahan typicky modré, ale spíše krémové. Přesto bohatě zdobený mihrab, úžasné mozaiky a arabesky řadí tuto stavbu mezi nejkrásnější v zemi. Palác Ali Qapu (Ali Qapu, 5 000r, otevřeno od 8 do západu slunce) sloužil od konce 16. století jako rezidence šáhů. Má šest pater a krásnou terasu, ze které je vynikající výhled na náměstí. Na ni navazuje Trůnní sál s mosaikami a freskami. V horním patře navštivte určitě Hudební salónek se zcela neobvykle tvarovaným stropem, jenž měl zlepšit akustiku.

Velký bazaar (Bazaar-e Bozorg, v pá zavřeno) je rozlehlý labyrint vyplňující prostor mezi Imámovým náměstím a Páteční mešitou. Krytý bazaar vynalezli peršané před několika tisíci lety a tento v Esfahanu má části postavené v 8. století, i když většina je "až" z 16.stol. Hlavní vchod do něj vede ze severní strany náměstí, portálem Qeysarieh. Procházka zde je "povinná" a obvykle končí - ať už jste chtěli nebo ne - v některém z obchodů s koberci a suvenýry, do kterého vás zatáhnou. Čím dále od náměstí, tím méně suvenýrů a naopak přibývá zboží určeného Íráncům. Ráno a večer je zde největší ruch. Páteční mešita (Masjid-e Jameh, 5 000r, 8-12 a 14-18 v létě, 8-11 a 13-16:30 v zimě) je největší v Íránu a k tomu je ukázkou všech hlavních perských architektonických slohů. Jako první zde mešitu postavili Seldžukové v 11. století na místě zoroastriánského chrámu. Z této původní stavby se zachovaly dvě velké kopule nad jižním a severním iwanem. Hlavní nádvoří je obklopeno čtyřmi různými iwany a v jeho středu je fontána napodobující Kaabu v Mecce, aby si poutníci mohli dopředu procvičit rituály. Jižní iwan byl dokončen v době vlády Mongolů v Íránu, západní iwan je zdobený během mnohem pozdější Safávidské dynastie a severní je seldžucký. Vnitřní prostory nesmíte vynechat. V Pokoji sultána Uljaitu z 14. století je nádherný mihrab a ve vedlejší Zimní síni (1448) zase alabastrový strop. Dóm Taj al-Molk na úplném severním konci je považován za nejdokonalejší (architektonicky i matematicky) cihlový dóm, který byl kdy postaven. V ceně vstupného je obvykle průvodce v angličtině, ale platbě se můžete vyhnout, když přijdete mimo oficiální otevírací doby, kdy bývá často otevřeno (s výjimkou vnitřních prostor).

Palác Chehel Sotun (ul. Ostandari, 5 000r, 8-16 v zimě, 8-12 a 14-20 v létě) je obklopen velkou zahradou a díky miniaturám a freskám patří mezi nejzajímavější místa v Esfahanu. Fresky zdobí zejména Velkou síň, kde znázorňují výjevy s šáhova dvora a velké bitvy, které safávidští panovníci podstoupili - s Osmanskými Turky, Uzbeky a Indy. Palác v dnešní podobě je ze začátku 18. století.

Muzeum dekorativního umění (ul. Ostandari, 5 000r, 7-14 kromě út) má výbornou sbírku miniatur, kaligrafií, keramiky, Koránů, dřevořezeb apod..

Madrasa šáhovy matky (Madrase-ye Mazadar-e Shah, ul. Chahar Bagh, 5 000r, 8-21 jen ve čt) je otevřena jen jeden den v týdnu. Pokud jste tu ve čtvrtek, stojí za to nahlédnout dovnitř na nádvoří obklopené kolonádou a prohlédnout si z větší blízkosti dva nádherné minarety. Postaveno 1704-1714. Mosty přes řeku Zayandeh. Z 11 mostů v Esfahanu je 5 historických. Kromě mostu Marnan (Pol-e Marnan) jsou všechny východně od ul. Chahar Bagh, která sama je zakončena téměř 300m dlouhým mostem Si-o-Seh (Pol-e Si-o-Seh, most 33 oblouků), který sloužil zároveň jako přehrada. Je z prvních let 17. století. Na obou stranách pod jeho oblouky jsou čajovny. Most Chubi (Pol-e Chubi, 1665) je poloviční délky i počtu oblouků. Prostory dříve vyhrazeny jen šáhům může dnes navštívit každý (je zde čajovna). Most Khaju (Pol-e Khaju, 1650) je nejhezčí, s dvěma arkádami nad sebou a 132m délky. Čajovna pod mostem je zavřená. Nejstarší je most Shahrestan (Pol-e Shahrestan, 12. století), 3km východně od Khaju. Houpající se minaret (Manar Jomban, 5 000r, 8:30-20) je 6km Z od centra. U hrobky derviše ze 14. století Abu Abdollaha jsou dva malé minarety. Když do jednoho pořádně zatlačíte, začne se malinko hýbat tam a zpět a za chvíli totéž zpozorujete u druhého minaretu. Chvění je tak malé, že já osobně jsem si nebyl jistý, jestli se nejedná jen o autosugesci. Podle jiných cestovatelů se ale minaret rozhoupá natolik, až se leknete jeho zřícení. Záleží asi na tom, jak moc se do něj opřete. 2km Z od Manare Jomban je zoroastriánský chrám Ateshkade-ye Esfahan (20 000r, 8:30-19) na kopci nad s vyhlídkou na řeku a město.

Arménská čtvrť je na druhé (jižní) straně řeky než většina památek. Má vesnickou atmosféru a název - Jolfa - nese podle města Jolfa v dnešní Arménii, odkud si v 17. století Shah Abbas I. násilně přivedl křesťanské Armény, aby mohl využívat jejich uměleckých a řemeslných schopností. Dodnes je zde 13 kostelů. Katedrála Vank (Kelisa-ye Vank, ul. Kelisa, 30 000r, 8-18:30 s polední pauzou) je největší s krásnou vnitřní výzdobou kombinující křesťanskou ikonografii s typickými perskými ornamentálními kachličkami. Betlémský kostel (Kelisa-ye Bethlehem, ul. Nazar, 1628) je vevnitř ještě zdobenější.

YAZD

450 000 obyv., 1230m. Celé staré město je postaveno z cihel vypálených na slunci. Většina tradičních domů má střechách zvláštní komíny (badgiry), které fungují jako klimatizace. Vysoko nad střechou zachytávají vzduch, který proudí nad vodními nádržkami, čímž se ochlazuje. Důmyslně nastavené šachty pak odvádí horký vzduch ven a chladný dovnitř do domu. Město nabízí jedinečnou možnost poznat zoroastriánské dědictví, které dnes na Hedvábné stezce najdete jen málokdy a to přesto, že toto náboženství bylo po mnoho let před příchodem buddhismu do střední Asie dominantním. Dále jsou tu krásné stavby z pozdější muslimské doby, zvláštní pouštní architektura, bazaar a stále obydlené staré město. Při cestě ze západu je Yazd prvním městem, kde začnete potkávat lidi "afghánského" či "balúčistánského" typu - soudě podle oblečení a obličeje - což činí procházku městem ještě zajímavější.

Khan-e Lari je restaurovaný dům bohatého kupce se všemi tradičními architektonickými prvky, i když jen 150 let starý (7-16h; kromě pá). Součástí starého města je také zajímavý bazaar. Komplex Amir Chakhmagh je třípatrová stavba typická pro Yazd, podobnou nikde jinde neuvidíte (otevřeno kromě soboty, 8-12.30/16-19.30; nejzajímavější je ale pohled zvenčí). Používá se k rituálním účelům během svátku v den smrti Imáma Hussejna. Masjid-e Jameh, páteční mešita, patří se svými 48m vysokými minarety k nejkrásnějším v Íránu.

Ornamentální výzdoba a kaligrafické nápisy jsou z 15. století. V blízkosti se skví další modrá kopule nad hrobkou místního šlechtice Seyeda Roknaddina Mahammeda Qaziho, Bogheh-ye Seyed Roknaddin (7.30-19; kromě st a pá; zabouchejte na dveře). Alexandrovo vězení (studna údajně postavená Alexandrem Velikým jako vězení), hned vedle Hrobku 12 imámů (cihlová stavba z 11.století, kde však žádný z imámů není pochován). Bagh-e Doulat Abad (malý pavilónek z roku 1750 se zahradou, zdobenými okny a 33 m vysokými badgiry; 7.30-17, v létě do 18). Yazd je domovem pro největší íránskou zoroastriánskou komunitu. Posvátný oheň, hořící už 1535 let, uctívají v chrámu Ateshkade (kromě pá 7-11, 17-19).

Na kraji Yazdu na opuštěných pouštních kopcích určitě navštivte dvě Věže ticha (Dakhme-ye Zartoshtiyun), na kterých byli tradičním způsobem pohřbíváni vyznavači zoroastriánského náboženství. Protože pohřbení do země nebo spálení mrtvol bylo nepřípustné, byla těla položena na vrchol věže, aby ji tam supi a další zvířata ohlodali. 2-3 km z centra překonáte pěšky nebo taxíkem najatým na hodinu za 15-20 000r. V blízkém okolí města jsou ještě další téměř neznámé Věže ticha (zeptejte se svého taxíkáře; nájem taxíku na půl dne po okolí Yazdu stojí 80-100 000r). Vůbec okolí Yazdu je zajímavým územím k prozkoumávání a objevování. Pokud máte den navíc, můžete zajet do několika dalších zajímavých míst (nejlépe opět taxíkem; 200-300 000r na celý den v závislosti na přesné trase). Nejdůležitější zoroastriánský chrám v Íránu Chak Chak (72 km SZ od Yazdu) je vytesaný do útesu a se skvělými výhledy. 14.-16.6. je zde festival s tisíci poutníků.

Meybod, 52 km S od Yazdu, je historické město s hradem Narein (8.30-15.30; 10 000r), karavanserajem, ledárnou, prastarou poštou a ptačí věží pro chov 4 000 holubů. oáza Ardakan (60 km SZ od Yazdu) se starými uličkami, domy s badgiry a velbloudy živými nebo v kebabu (camel kebab si můžete dát ale i v Yazdu). Khanranaq je opuštěná vesnice v poušti(80 km od Yazdu) se stavbami starými až 1 000 let - mešita, karavanseraj, chvějící se minaret(zavřený na zámek), most, akvadukt v údolí pod vesnici.Jízda taxíkem tam a zět 180 000r.

SHIRAZ

Počátky historie města se datují do 7. století n. l. po dobytí Persie Araby a zničení jednoho z menších center Sásánovců v blízkosti Shirazu - Estachru. Své slávy však město dosáhlo až za Mongolského a Timurovského období. Tehdy se Šíráz stal obchodním a kulturním centrem. Rozvíjela se zde kaligrafie, malířství, architektura a literatura. Svá poslední léta zde prožil již ve své době opěvovaný básník a místní rodák Sa'adí a 30 let po jeho smrti se zde narodil druhý velikán poezie - Háfez. Umělci šířili slávu Shirazu daleko za hranicemi Persie. Z jejich rukou vyšly nádherné památky v Samarkandu a Ostád Ísá, autor výzdoby Taj Mahalu v Indii, pocházel také odtud. Když však šáh Abbás I. a Safíjovci přenesli své hlavní město do Esfahanu, sláva Shirazu začala pomalu upadat, přestože nadále těžila ze své polohy na cestě z centra Safíjovského Íránu k Perskému zálivu. Dnes je Shiraz střediskem poutí k hrobům Háfeze a Sa'adího a centrem vzdělanosti s jednou z nejlepších universit v Íránu.

Citadela (arg-e Karím Chán-e Zand) Páteř města tvoří třída Karím Chán-e Zand. Uprostřed ní je citadela, která by se dala označit jako střed města. Pevnost byla centrem Zandovců. Naproti v malebném parku leží osmihranná budova Muze-je Párs. Byla využívána pro slavnostní příležitosti nebo přijímání královských hostů. Již zvenčí upoutá krásnými mozaikami a neméně zajímavé jsou i malby a kaligrafie uvnitř. Hlavním dekorativním prvkem je právě proslulá shirazská růže. Vstupné je 20 000r, ale pouze na nádvoří a do několika dalších místností. Bazar-e Vakíl a Bazar-e Nou Dal jej postavit Karím Chán-e Zand a dnes tvoří bludiště ulic a překrásných zákoutí, nádvoří, medres a zejména mešita Vakíl, postavená v roce 1773. Kromě dvou ívánů, zdobených květinovými motivy, je zajímavá modlitební místnost s 48 sloupy, každý z nich byl vybudován z jediného kusu kamene. Na straně qibly je 14 stupňový mihráb s mramorovým schodištěm. U jižního vchodu bazaru je dvoupatrový prostor, který sloužil jako čajovna a zachoval si původní atmosféru. Kromě starého bazaru ústí do ulice Karím Chán také Nový bazar (Bazar-e Nou). Bogh'e-je Šáh-e Čerágh hrobka bratra Emáma Rezy Sejjed Mír Ahmada, který roku 835 zemřel nebo byl zavražděn právě v Shirazu. Dnes patří mešita a hrobka k oblíbeným poutním místům v Íránu a také k oblíbeným místům setkání na velkém nádvoří. Hrobku je možné navštívit bez problémů a obdivovat oslnivou hru zrcadel a bohatou výzdobu interiérů.

Masdžed-e Džame'e Páteční mešita (Masdžed-e Džame'e), která je nejstarší ve městě. Její počátky spadají do konce 9. století, ale díky častým zemětřesením se z její původní struktury nedochovalo prakticky vůbec nic. Na hlavním nádvoří je hlavní zajímavostí tzv. Chodáchúne (Dům Boha) ze 14. století, čtvercová budova se čtyřmi nárožními věžemi. Připomíná svatyni Ka'abu v Mekce a sloužila na ukládání vzácných Koránů. Mešita Náser al-Molk Na třídě ajatolláh Dastgheib jihovýchodně od Bazar-e Vakíl leží ještě jeden skvost perské architektury 19. století - mešita Náser al-Molk s typickými perskými dlaždicemi s květinovými vzory. Vstupné 20 000r

Bágh-e Narandžestán (Pomerančová zahrada) Dále na východ od mešity Náser al-Molk se rozkládá jedna ze známých zahrad Shirazu. V zahradě stojí palác Narandžestán-e Ghavvam (dokončen 1886), který sloužil za Qádžárovců jako sídlo guvernéra, vč. audienční síně. Portál je ozdoben skvělými malbami a fasáda je zhotovena z vyřezávaných kamenných desek. Nad vchodem je zrcadlová mozaika a celek tvoří další ukázku překrásné symbiózy přírody a umění. Na vnějších stěnách jsou reliéfy, zhotovené podle staroíránských vzorů z Persepole. Vstupné 20 000r

Bágh-e Eram Jedna z nejkrásnějších zahrad v celém Íránu, v překladu Zahrada zemského ráje. Známá svými cypřišovými stromy (deracht-e sarv). Uprostřed zahrady je pohádkový Qádžárovský palác Kach-e Eram z 19. století, bohužel nepřístupný. Doprava: Sběrné taxi z chejábún-e Karím Chán-e Zand (směr universita - dánešgáh) nebo z chejábún-e Bágh za řekou Chošk. Pěšky asi 3 km na severozápad od bazaru. Vstupné 20 000r Park Ázádí, Je největším veřejným parkem kde se v pátek schází polovina města na piknik a kde si snadno najdete přátele. Na druhé straně řeky Chošk, podél chejábún-e Bágh, asi 500 m na východ od Bágh-e Eram.

Křesťanské kostely Kdo by zatoužil po klidu křesťanských kostelů, může v Shirazu zajít na ulici Nobahár, kde byl postaven anglikánský kostel sv. Šimona Horlivce (kelísá-je moqaddas-e šam'un-e ghájúr), jednoho z apoštolů, který údajně spolu s dalším apoštolem sv. Judou Tadeášem hlásali křesťanství v Persii, kde také zemřeli.

Arménský kostel (kelísá-je ermení) - malý arménský kostel ze 17. století je ztracený v uličkách na západ od Bogh'e-je Šáh-e Čerágh. Hrobka Háfez-e Šírází (Aramgah-e Hafez) Na Bolvár-e Golestán je architektonicky zajímavější hrobka Háfeze. V malém parku je vidět osmiúhlý pavilon, vztyčený v roce 1935. Pod jeho střechou leží vlastní malá hrobka. Na protějším památníku jsou Háfezovy verše. Hrobka je obklopena malou kolonádou, postavenou v 18. století Karím Chán-e Zandem, a zasazena do parku s nezbytnými bazénky a fontánami. Nejkrásnější je večer, kdy je celý areál nasvícen, nebo v zimě, pokud napadne sníh. Doprava: sběrné taxi na sever od Bazar-e Nou, pěšky asi 1 km. Vstupné: 30 000r PERSEPOLIS (Tacht-e Džamšíd) Vstupné: 50 000r (slevy se neuznávají)

Bývalé hlavní město staroperské říše leží na velké plošině pod vysokým svahem, což z něj dělalo prakticky nedobytné místo. Ve 30. letech 4. století př. n. l. však byla Persie dobyta vojsky Alexandra Makedonského, který vyhnal z Persepolis posledního panovníka Dáreia III. Říká se, že požár Alexandr založil sám, a to v opilosti, když zapíjel své vítězství nad Peršany.

Jak se dostat na Persepolis, je minibus z Shirazu do městečka Marvadasht (odjezd v 07:00) a odtud sběrný taxi (ještě 16km) nebo taxi k Persepolis (taxík by teoreticky neměl stát více jak 10 000r jedna cesta)

Naqsh-e Rajab Mezi Persepolis a Naqsh-e Rostam leží ve skalním masívu čtyři velké bas reliéfy s vyobrazením hrdinských činů prvních dvou sásánovských králů - Ardašíra I. a Šáhpura Velikého (224-271). Reliéfy jsou schované od silnice skalním masívem nad odbočkou na Naqsh-e Rostam. Naqsh-e Rostam Asi 4 km od Persepole si největší vládcové Achajmenovské říše nechali zbudovat své monumentální hrobky. Již zdálky jsou viditelné velké plochy ve skále, které vytvářejí čtyři velmi podobné hrobky. Předpokládá se, že v těchto hrobkách jsou pohřbeni Artaxerxes I., Xerxes, Dáreios I. Veliký a Dáreios II.

Doprava k Naqsh-e Rostam je komplikovanější. Nejlevnější je minibus nebo sběrné směrem na Pasargad a nechat se vyhodit na odbočce k Naqsh-e Rostam. Nejvýhodnější je varianta jet nejprve k Persepolis, odtud se dá jít pěšky k Naqsh-e Rostam (asi 4 km) a vyjít zpět na hlavní silnici a stopovat autobusy, sběrné taxi nebo minibusy do Marvadashtu, případně do Shirazu. Persepolis i Naqsh-e Rostam leží asi 1-2 km od hlavní silnice Shiraz - Esfahan (každé ovšem na opačné straně) a pro cestu tam nebo zpět lze stopovat autobusy nebo sběrné taxi do Shirazu nebo Marvadashtu. Naqsh-e Rostam 25 000r

ZAHEDAN

Toto pohraniční město je trochu divoké díky vzdálenosti od Teheránu a množství drog pašovaných z Afghánistánu. Není nutné, abyste v Zahedanu zastavili na noc. Když vyjedete brzy večer z Shírazu autobusem a v Zahedanu jen přesednete ráno do taxíku, dorazíte k hraničnímu přechodu v Mirjave kolem oběda a stihnete ještě odpolední autobus do Quetty.Hraniční přechod do Pákistánu je otevřen do 16 hodin. Pokračování - Pákistán 2007.

Zpět