ÍRÁN 2001 - Památky Íránu

ZÁKLADNÍ INFO:

Rozloha : 1 643 503 km(2) (mapa). Počet obyvatel : 65 mil. (1994). Hlavní město : Teherán (13 mil. - oficiálně, přibližně 16 mil. neoficiálně). Další města : Mašhad (2,3 mil.), Isfahán (1,5 mil.), Tabríz (1,5 mil.), Širáz (1,2 mil.). Složení obyvatel: Peršané (50%), Azerbajdžánci (18%), Kurdové (9%), Arabové (2,2%), židé (0,3%), dále Gilánci, Lúrově, Mazandaránci, Balúčové. Náboženské poměry : ší´ité (91%), sunnité (7,8%), křesťané (0,7%), židé (0,3%), zoroastrovci (0,1%). Měna: Íránský rijál (Rls) = 100 dinárů (nepoužívá se) 1 dolar = 8000 rijálů. Úřední řeč: perština (používají se i další jazyky - mázándaránština, gílanština, balúčština aj.).

Na cestu do Íránu:

Důležité je oblečení. Muži musí mít dlouhé kalhoty. Ženy navíc dlouhé rukávy a důležitá je pokrývka hlavy, šátek. Cestovní šeky, hlavně American Express se dají vyměnit pouze ve velkých městech a to s 10% ve prospěch banky. Jinak dolary se dají vyměnit skoro všude na černo v obchodech, směnárnách u taxikářů.

Ve městech je levná veřejná doprava, autobusy s klimatizací a videem, kde běží íránské cenzurované filmy. Jeli Vás více nežli dva vyplatí se jezdit taxíkem. Cenu je nutné dohodnout předem!! pozor na taxikáře. Dohodněte cenu vždy v Rijánech. Používají fintu,že se dohodli v Tumánech(nepoužívají se) 1 dolar = 800 Tumánů = 8000 Rijálů. Mezi městy jezdí dva druhy autobusů. První jsou 20 let i více staré autobusy kde dostane jen vodu zadarmo, druhé autobusy stojí jen o jeden dolar více. V ceně je občerstvení, džus, jsou s klimatizací a pouštějí na videu íránské filmy. Ty stojí za shlednutí!Ubytování je bez problémů, ve městech jsou levné hotely. O ceny se moc nesmlouvá. Buď ber nebo jdi!Jídlo je levné i v restauracích, na ulici dělají zeleninové kebaby, tousty, sendviče, čaj s cukrem. Výborná je limonáda Zam Zam, hodně podobná coca cole, ale jsme v Íránu. Lidé jsou přátelští.

V Indii jsem dostal 10 denní vízum do Íránu. V Íránu jsem se zastavil až při zpáteční cestě z Indie domů. Na cestě z Pákistánu na íránské hranice jsem cestoval společně se dvěma Poláky, Kamilem a Adamem. Společně jsme projeli Íránem až do Turecka. Z hranic s Pákistánem jsme jeli zase taxíkem do města Zahedán za 12500Irj = 1,2 dolaru. Z tohoto špinavého města jsme jeli hned do města Šhiraz klimatizovaným autobusem s videem a občertvením.

SHIRAZ:

jihovýchodní ÍránZ autobusového nádraží do centra jezdí taxíky. Přímo v centru města jsou levné hotely. Na turistických informacích v centru dávají mapu města a celé země zdarma. Ve městě je muzeum Pársů, zahrady pro odpočinek, Citadela a mešita chána Karíma, hrobka básníka Háfeze a jeho mauzoleum. Háfez byl nejvýznamějším básníkem Íránu. Asi 40 km od města je nejslavnější historické město perské říše PERSEPOLIS kam jezdí autobusy. My jsme jeli ve třech taxíkem, každý platil 10 tisíc rijálů. Bylo postaveno za dynastie Achajmenovců.

V roce 331 bylo město zničeno Alexandrem Velikým. Dnes je to komplex zřícenin,soch,paláců,sloupů. Rozhodně stojí za návštěvu,jem vstupné je vysoké,okolo 30 tisíc rijálů. Na cestu je dobré vzít hodně vody, oblast je v poušti.

Jen čtyři kilometry od Persepolis je NAGSH - é ROSTAH hrobky čtyř perských králů:Dareios I. ,Dareios II. , Xerxés I. , Artaxerxés I. ,které jsou vytesané ve skále. Od Persepolis je možnost jít k hrobkám pěšky asi jednu hodinu chůze. Nebo jet stopem. Většinou auta zastaví. Z Shirazu jezdí autobusy přímo do dalšího města Esfahan. Jede se celou noc a brzo ráno je autobus ve městě okolo 4 hodiny ranní. Cena lístku je 24 000Rijálů. Pozor autobusy zastavují na začátku města v centru a na hlavním autobusovém nádraží. My jsme omylem vystoupili už na začátku města.

ESFAHAN:

střední Íránpro mě nejkrásnější město Íránu. V centru je Modrá mešita (Masjed - é Emám)ze 17. století. Postavil ji Šejch Loftolláh. Vchod do mešity je z náměstí Mejdáne Imám (královské náměstí). Náměstí je 7 krát větší nežli Markovo nám. v Benátkách. Po stranách okolo celého náměstí jsou v budovách veliké bazary s uměleckými předměty,perskými koberci, zlatem, atd. Pitná voda je na ulicích přímo z kohoutku. Ve městě je nejstarší most v zemi Záyanderúd z 12. století, kterým protéká řeka pouze v období monzunu. Manár Džombán,mauzoleum ze 14 století s "vybrujícím" minaretem, zvláštní konstrukce měla zesilivat hlas meuzína, arménská čtvrť Jolfa, ruiny zoroastriánského chrámu Átešgáh na předměstí.

Z Esfahánu jsme jeli rovnou k tureckým hranicím. Autobus z Esfahánu do města Tabríz stojí 42 000 Rijálů. Odtud do města Makó autobusem za 7200 Rijálů. Dále na hranice ve třech taxíkem, každý platil 3000 Rijálů.

TEHERÁN:

moderní obrovské město,nestojí ani za zastavení. Cesta po Íránu: Teherán - Zahedán - Shiraz - Persepolis - Nagsh - é Rostah - Esfahan -Tabríz - Mako - Bazorgan (hranice)

Pokračování - PÁKISTÁN: Cestování v Pákistánu - 2001.

Zpět